Čištění studánek
Od pradávna se lidé usazovali kolem řek, jezer či pramenů. Zkrátka tam, kde byla dostupná voda. Životadárná pramenitá voda. Mnoho z vás patrně ví, jak je osvěžující dát si několik doušků takové vody po dlouhém putování. Ovšem drobné studánky obohacují naši krajinu nejen díky možnosti se z ní napít, ale jsou její pevnou součástí od chvíle, kdy se o ně člověk začal starat.
Typy studánek
Přírodní studánka
V krajině můžeme najít stovky přírodních studánek v mnoha podobách. Ať už se jedná o drobnou prohlubeň, kde vyvěrá pramen, nebo o trubku z níž srší voda, vždy záleží na našem citu, zda do současného vizuálního a technického stavu studánky zasahovat.
U drobných studánek často stačí provést základní údržbu, položit šlapáky z kamenů či dřeva, aby se okraj nerozbahňoval, a vyčistit její dno. Pokud chceme, aby lidé ke studánce chodili, můžeme umístit značky nebo cedule, kterými je k ní navedeme. Vyžaduje-li to situace, lze studánku zastřešit, zpevnit její boky, na dno vložit filtr z kamení nebo kolem ní vytvořit posezení či informační tabuli.
Studánka se zděnou stavbou
Zejména studánky na významných místech, v obcích či studánky spojené s nějakou legendou bývaly doplněny kaplí, sochami či stavbou, která jejich význam v okolí zvýrazňovala.
Pokud nejsme odborníci na rekonstrukci památek, raději se takovým studánkám vyhýbáme (s výjimkou základního vyčištění), nebo si zajistíme odborný dohled, který celou akci řídí. Mnoho takových studánek je vyhlášeno za památku. Proto vždy na příslušných úřadech zjistíme informace o údržbě a možnostech oprav.
Péče o studánky
Pokud bychom se chtěli věnovat péči o studánku šířeji, je moudré domluvit se s vlastníkem či správcem pozemku. Informaci o vlastnictví pozemku lze zjistit několika způsoby:
- Dohledáním pozemku, kde se studánka nachází a adresy majitele na stránkách ČÚZK.
- Dotázáním obyvatel v okolí studánky.
- Dotazem na místně příslušném obecním či městském úřadu či magistrátu.
- Dotazem na správě chráněné krajinné oblasti či správě národního parku.
- Dotazem na vodoprávním úřadu.
Také bychom se měli domluvit s příslušným vodoprávním úřadem. Ve většině případů s tím nebývá problém a souhlas od vlastníka i od úřadu získáme.
Úprava studánek
Vyčištění dna
Vyčištění dna studánky od napadených a naplavených nečistot provádíme jako první krok. Jedná se především o listí, plody, větvičky, trávu, ale třeba i různé bezobratlé.
Velmi opatrně lze vybrat měkké usazeniny na dně studánky. Někdy na to stačí i ešus, ale lepší je běžně dostupné nářadí například zednická naběračka („fanka“) či velká lopata. Musíme přitom dávat pozor, zda na dně studánky není filtr z kamínků. Pokud ano, kamínky vyndáme, odstraníme nečistoty na dně a následně buď vložíme kamínky původní (ale propláchnuté), nebo použijeme kamínky nové.
Tento filtr lze vytvořit z kamínků sesbíraných v okolí nebo koupit tzv. „kačírek“, který seženeme ve stavebninách či hobby marketech. Kamínky vrstvíme po celém dně do výšky přibližně 10 cm. Naprosto zásadní pravidlo, které musíme dodržovat a které platí pro všechny studánky:
Při čištění studánky neprohlubujeme dno!
Při neodborném prohloubení dna můžeme poškodit jeho nepropustnou vrstvu a voda se nám může ztratit v hlubším vrstvách. Pokud bude vyčištění dna představovat jedinou naši úpravu, pak zároveň zprůchodníme odtok vody od studánky a uklidíme její okolí. Jsou to jednoduché činnosti, kde stačí ruce, rukavice, dobré boty, pilka, nůžky, hrábě, případně motyka.
Boky studánky
Boky studánky mohou být klidně jen ze zeminy prorostlé rostlinami. V takovém případě jen lehce očistíme okraje, abychom jejich přírodní tvar nezničili. Z přístupové strany upravíme zeminu tak, aby se její okraje netrhaly do vody. Možností je mnoho. Položení placatých kamenů jako šlapáků, vysypání drobného kamení, ale i položení slabších polen či vytvoření hatě (položené svazky větví). Pokud do studánky vrůstají drobné kořeny, zpravidla je neodstraňujeme, případně jen zkrátíme. Kořeny omezují erozi bočních stěn studánky a navíc i filtrují vodu.
Velmi často boky studánky zpevňujeme různým materiálem, aby se do ni nesplavovala zem, nerozbahňovalo její okolí, případně aby sloužily jako základ pro střechu studánky.
- Kámen: nejčastěji používáme kámen, zpravidla sesbíraný z okolí. Při jeho skládání, je potřeba aby základní řada byla položena na stabilní podloží – něco, co roznáší váhu tak, aby se neprorazilo dno studánky. Kameny v jednotlivých řadách pokládáme plochou stranou dolu, vzniklé mezery vyrovnáme drobnějšími kameny. Další řadu pokládáme „na vazbu“. Končíme vrchní řadou, která mírně vyčnívá nad okolní terén. Kámen zpravidla pokládáme „na sucho“, tedy bez malty či betonu. Někdy můžeme spáry mezi kameny vymazat jílem, aby do studánky neprotékala voda při dešti.
- Dřevo: vedle kamenů lze použít na zpevnění boků studánky i dřevo. Nejdéle vydrží jádrové dubové dřevo, nicméně stavíme nejčastěji z toho, co je dostupné. Variant využití dřeva je mnoho – od na sebe skládaných kuláčů, krajinek až po prkna či fošny. Pamatovat bychom měli na odkornění dřeva v celé jeho délce, aby déle vydrželo.
- Další materiál: Ke zpevnění boků studánky můžeme použít i další stavební materiál – cihly, tvárnice, betonové výrobky apod. Vždy však musí mít certifikaci pro použití do vlhka či pitné vody. V některých případech používáme betonové skruže. Buď segmentové, zpravidla z pěti dílů, které proti sobě zapadají do „zámků“. A nebo celé, kruhové. Jejich použití limitují možnosti dopravy a fyzické síly stavitelů.
Zastřešení studánky
Zastřešení studánky má význam ve chvíli, kdy nechceme, aby do studánky padalo listí nebo další organický materiál. Může mít mnoho podob, od stříšky z kamene volně složené do kopule přes dřevěné stříšky různých tvarů až po zděné střechy z kamene, cihel či jiného materiálu.
Velikost střechy volíme úměrně k velikosti studánky a používáme co nejméně umělých materiálů. Například plech, asfaltové či plastové šindele apod. nejen že se nehodí do přírodního prostředí, ale navíc se po čase začnou rozpadat a do okolí studánky uvolňují jedovaté látky.
Zpravidla vystačíme se střechou z prken, které ošetříme vhodným nátěrem (například dřevním térem).
Co s vodou při opravě studánky?
Voda nám ve studánce většinou vadit nebude. Ale třeba při odstraňování bahna ze dna je někdy lepší vodu ze studánky vybrat. Většinou stačí vodu „vyházet“ ešusem, ale někdy musíme použít vědro či dokonce čerpadlo. Po ukončení všech stavebních prací zkalenou vodu ve studánce vybereme. Často se jedná o nekonečnou práci: jednoduše vybíráme tak dlouho, až je voda čistá.
Čistota vody
Zda je voda ve studánce pitná, nebo lépe řečeno „zdravotně nezávadná“, můžeme zjistit jedině laboratorním rozborem. Musíme si uvědomit, že voda ve studánkách je zpravidla z mělkého zvodnatělého horizontu, tedy náchylná na mnohá znečištění, jak přírodního charakteru, tak vlivem člověka. Ale i laik může odhadnout, jak dalece může být voda ve studánce zdravotně závadná.
Znečištění vody řasami, nedaleké smetiště, uhynulá zvířata, blízkost průmyslových či zemědělských provozů nám dávají signál, abychom vodu raději nepili.
Stejně tak opatrní bychom měli být v případě, že se studánka nachází poblíž kaliště zvířat, mokřadu se stojící vodou, rozsáhlé zemědělské plochy s intenzivní rostlinnou či živočišnou výrobou apod. Nezřídka také do studánky pronikají fekální vody z obce nebo chatových oblastí.
Pokud se v okolí nenachází žádné z potenciálních rizik, můžeme s obezřetností vodu pít, ale raději ji ošetříme převařením. Pokud bychom chtěli vodu ze studánky pít pravidelně, pak musíme jednoznačně zaslat její vzorek na rozbor. Takový rozbor zajišťuje mnoho akreditovaných laboratoří. Jejich seznam získáme na Státním zdravotním ústavu nebo na krajské hygienické stanici.
Mysleme však na to, že rozbor vody odpovídá té chvíli, kdy byl proveden odběr.