Chci zorganizovat výsadbu

Každému sázení by mělo předcházet důkladné plánování, při kterém musíme zohlednit majetkové poměry, právní náležitosti či výběr vhodných druhů a odrůd. Již před výsadbou je dobré myslet na následnou péči a mít představu o tom, jak budeme pozemek udržovat nebo kde budeme brát vodu na zálivku v suchém období.

Nalezení vhodného pozemku

Hranice a vzdálenosti

Strom můžeme vysadit nejblíže 3 m od hranice sousední nemovitosti. Pro keře platí hranice 1,5 m. Pokud chceme sázet blíže, musíme mít souhlas souseda.

Ochranná pásma inženýrských sítí

Vedení vysokého napětí, vodovod, plynovod nebo kanalizace mají stanovená ochranná pásma, v nichž by bez povolení neměly být výsadby prováděny. O existenci sítí se dozvíme například z územního plánu obce, ale nejlepší je prověřit sítě přímo u správců.

Na jakých pozemcích lze sázet?

Sázet smíme i na orné půdě a trvalém travním porostu, a to v případě, že se bude jednat o extenzivní sad či rozvolněnou výsadbu. Hranice pro extenzivní výsadby je 100 ks stromů na jeden hektar půdy. V takovém případě nemusíme žádat o změnu pozemku na katastru, popřípadě o povolení na zemědělském půdním fondu. Pokud bychom chtěli stromů více, je třeba řešit výsadbu s příslušnými úřady.

Pokud nemáme vlastní pozemek, zaměřujeme se nejprve na pozemky obecní. Ty najdeme v katastru nemovitostí, kde si v daném katastrálním území vyhledáme LV (list vlastnictví) č. 1. Jakmile najdeme vhodný pozemek, je třeba kontaktovat zástupce příslušné obce. Stejně tak můžeme oslovovat i soukromé vlastníky, u kterých je vhodné zřídit bezplatné užívání nebo souhlas s výsadbou a následnou péčí, popřípadě si pozemek pronajmout formou pachtovní smlouvy. V územních plánech si také ověříme, zda jsou na pozemku nějaké plánované záměry, např. stavba silnic.

Individuální oplocení stromků. Foto: Hnutí Brontosaurus

Oplocení pozemku ve volné krajině

U standardních zemědělských ploch nemůžeme výsadby trvale oplotit. U stromů je proto nejvýhodnější individuální ochrana proti okusu, u keřů můžeme vytvořit dočasnou oplocenku. I v případě obvodového oplocení výsadby je vhodné stromy oplotit individuálně.

Výběr dřevin

Vlastnosti dřevin a stanoviště

Jednotlivým druhům dřevin vyhovují různé podmínky. Musíme vzít v úvahu nadmořskou výšku stanoviště, kvalitu půdy, srážky, i to, jak je výslunné stanoviště je. Při výběru konkrétní odrůdy u ovocných stromů nás zajímá také kvality a užití plodů, odolnosti proti chorobám a vzrůstnost koruny. Tyto informace najdeme v ovocnářské literatuře nebo v archivu starých odrůd.

Prostorové nároky dřevin

Ovocné stromy sázíme ve volné krajině v dostatečných rozestupech, aby bylo do budoucna zajištěno, že se koruny stromů neprolnou, stromy budou moci plodit v celém objemu koruny a mít stabilní
korunu bez prosychání spodních větví. V rámci druhů najdeme méně vzrůstné a vzrůstnější odrůdy, v krajině přitom upřednostňujeme ty vzrůstnější. Některé druhy, např. broskvoně, nejsou do stromořadí vhodné, vyžadují totiž častý řez a dorůstají do menších výšek, překážejí tak při průjezdu techniky.

Doporučené rozestupy mezi jednotlivými ovocnými stromy. Tabulka: Jan Oulehla

U neovocných listnatých stromů si můžeme prolnutí korun dovolit, protože z nich nesklízíme ovoce a případné proschnutí některých spodních větví není nutně na škodu. Rozestupy tedy můžeme obvykle uvažovat na 10–15 metrů. U menších stromů, jako je jeřáb ptačí nebo javor babyka, můžeme rozestupy zvolit menší.

Výška nasazení kmene. Obrázek: zahradavystaviste.cz

Výška nasazení kmene

Podle výšky zapěstované korunky od kořenového krčku (místo na přechodu podzemní a nadzemní části stromu) rozlišujeme:

  • Čtvrtkmen: do 1,3 metru
  • Polokmen: 1,30–1,69 m
  • Vysokokmen: 1,70–2,19 m
  • Vysokokmen alejový: 2,20 m a více
  • Špičák: nezapěstovaná koruna

Podnože dřevin

Údaj o použité podnoži najdeme na štítku.

Podnož je označení pro část stromu (zejména kořen a část kmene), na kterou je naroubovaná kulturní odrůda. U ovocného stromu ovlivňuje řadu vlastností, mimo jiné vzrůstnost. Rozlišujeme podnože semenné, které lépe odolávají nepřízni počasí, a podnože typové, které jsou vytvořeny rostlinným oddělkem.

Příklady podnoží vhodných pro výsadbu do krajiny najdeme v příručce Podpora zeleně v krajině.

Termín výsadby

Stromky sázíme raději na podzim, než na jaře, a to hlavně protože na podzim mají k dispozici více vláhy. V ovocných školkách také bývá na podzim větší výběr odrůd a výběr kvalitnějších výpěstků, které jsou do jara mnohdy vyprodané.

Financování výsadby a nákup dřevin

Kvalitně zajištěná výsadba zpravidla vyžaduje dostatečné množství financí. Na výsadbu jednoho ovocného vysokokmenu musíme počítat s částkou 1 200–1 800 Kč jen za materiál, cena sazenice samotné se pak pohybuje od 450 do 800 Kč. U ovocných špičáků, jde o částku 900–1 450 Kč, u větších neovocných stromů se pořizovací částky pohybují od 3 500 do 6 000 Kč.

Podporu lze získat hned z několika zdrojů. Výsadby mohou podpořit místní firmy nebo zemědělci či nadační fondy. Samozřejmě je možné čerpat finanční podporu i z veřejných zdrojů, například od Státního fondu životního prostředí nebo přes Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR. Někdy jsou vhodné dotační tituly vypsány i kraji nebo místními akčními skupinami (MAS). V případě grantů podporujících komunitní výsadby často nebývá proplácena práce.

U veřejných zdrojů probíhá většinou financování zpětně po realizaci projektu. V rámci dotačních pravidel se nejčastěji můžeme setkat s podmínkami, jako je udržitelnost projektu (po dobu 5 až 10 let), sázení původních dřevin a zdomácnělých ovocných druhů, zpracování výsadbového plánu, nebo přístupnost výsadby v krajině.

Nákup dřevin

Při nákupu dřeviny volíme mezi následujícími typy sadebního materiálu:

U prostokořenných sazenic myslíme hlavně na to, aby byly před výsadbou zajištěné proti vysychání, při převozu je můžeme občas pokropit nebo skrýt pod plachtu. Balové sazenice, označované také jako alejové, se dobře ujímají na nových stanovištích. Vyžadují oporu se třemi kůly. Tkaninu a kovové pletivo převazující zemní bal neodstraňujeme. Kontejnerové sazenice rovněž rychle vysychají a musíme je tedy denně zalévat. Při výsadbě odstraníme kontejner a upravíme kořeny, které mají tendenci stáčet se po jeho obvodu. Používají se také stromky v air-potech, tedy děrovaných květináčích, kde se kořeny nestáčejí a nemusíme je narušovat.

Text vznikl na základě brožury Podpora zeleně v krajině, jejímiž autory jsou Jana Švaříčková a Jan Oulehla. Více o postupu vysazení jednotlivých stromů najdete v kapitole Chci zasadit strom, více o zapojení komunity do výsadby v kapitole Chci zorganizovat dobrovolnickou akci.