Před výsadbou
Výběr vhodného umístění
V průběhu desítek let po výsadbě začne koruna stromu dosahovat značných rozměrů, musíme jej proto umístit dostatečně daleko od ostatních stromů a dalších překážek. Musíme myslet i na to, že kořenový systém zdravého stromu je podobně velký, jako jeho koruna. Dáváme si pozor i na dráty vysokého vedení. Pokud nesadíme na vlastním pozemku, zkontrolujeme majetkové poměry a územní plán, abychom předešli případným problémům, myslíme také předem na dohodu se sousedy, kterým by strom mohl stínit nebo shazovat na zahradu listí či ovoce.
Volba vhodného druhu a odrůdy
Dáváme přednost původním druhům dřevin, které vybíráme i podle vlhkosti a osluněnosti stanoviště. U ovocných stromů upřednostňujeme staré odrůdy, které jsou odolné a přizpůsobené místním podmínkám. Archiv takovýchto odrůd najdeme např. na stránce Staré odrůdy. Aby vytvořily dostatečně mohutný kořenový systém a v budoucnu byly do větší míry samostatné, potřebujeme stromy roubované na semenných podnožích. Mezi druhy adaptované na sušší klima patří především jeřáb oskeruše, morušovník, kaštanovník či dřín, mezi ty známější pak třešeň ptačí či mahalebka, ořech královský, hruška obecná, slivoň myrobalán či meruňka. Mnohé z těchto druhů se využívají i jako podnož pro další odrůdy.
Průběh výsadby
Termín výsadby
Nejvhodnějším obdobím pro vysazení stromku je podzim. Sázet lze od půlky října až do doby, než začne mrznout. V případě teplé zimy je možné sázet za bezmrazého počasí i později. Náhradní termín je na jaře, po rozmrznutí půdy při teplotách vzduchu nad 0° C až do narašení pupenů, dokud nehrozí jejich poškození při manipulaci (obecně do konce března, ve vyšších polohách do půli dubna). Jarní termín je ale méně vhodný, výsadbou na podzim totiž dáváme stromu čas na to, aby se přizpůsobil novému stanovišti, půda do jara dobře slehne a přilne ke kořenům.
Příprava půdy a zasazení stromu
Vykopeme jámu o šířce 60–80 cm a hloubce 40 cm. U mělké půdy jámu rozšíříme, abychom zajistili dostatečné provzdušnění kořenů. Poškozené kořeny zkrátíme, aby zůstala jen zdravá část a stromek umístíme do jámy. Před vysazením do jámy umístíme oporný kůl, který zatlučeme z jižní strany stromu, aby se zabránilo slunečnímu popálení. Zasypeme zeminou, přihrneme a zpevníme půdu kolem kořenů. Z vykopaných drnů můžeme kolem stromku vytvořit závlahovou mísu, která pomůže, aby se voda držela v okolí stromku. Můžeme mísu zasypat mulčem a důkladně ji zalijeme.
Zaléváme méně často, ale vydatně. Každá závlahová mísa by měla pojmout 30–50 litrů vody. Proti okusu zvěří použijeme svařované pletivo nebo jinou ochranu. Kontrolujeme kotvení stromu, zejména po silném větru.
I když sázíme odolné ovocné odrůdy na semenných podnožích, nutným předpokladem pro jejich dobré zakořenění je dostatečná péče o půdu v okolí stromku. Ideálním environmentálně příznivým řešením je mulčování. Mulčujeme ideálně na jaře tak, aby se během jednoho roku materiál rozložil. Využíváme vyzrálý kompost nebo hnůj, v případě nouze lze využít i čerstvě posekanou trávu, slámu, štěpku či seno. Mulč vrstvíme do výšky maximálně 10 cm a do průměru 1,5 m tak, abychom vytvořili misku ve které se bude zdržovat voda. Zároveň dbáme na to, abychom neutopili kmínek.
Mulčováním docílíme hned několika důležitých efektů:
⚪ Podpoříme půdní život v okolí stromu.
⚪ Přerušíme vzlínání a odpar vody z půdy.
⚪ Zamezíme růstu trávy, která je v prvních letech života stromu významným konkurentem o vodu a živiny.
Udržovací řez
Výchovný řez v prvních letech po výsadbě
Chceme vytvořit korunu, která unese velké úrody, přečká vichřice, nebude překážet a nebude přehuštěná. Myslíme tedy i na to, že výška, ve které založíme korunu, zůstane neměnná. Jediné, co se změní, bude mohutnost větví. Proto založení koruny věnujeme velkou pozornost, odstranění mohutné kosterní větve za padesát let totiž bude pro strom fatálním úrazem.
Potřebujeme vyvážit poměr mezi kořenovým systémem a korunkou. Zachováme hlavní terminál (hlavní vzrůstný výhon) a 3–4 postranní větve. Nadpočetné větve odstraníme.
Řez v následujících letech
Prosvětlovací nebo udržovací řez provádíme jednou za 5 – 15 let (dle odrůdy). Nikdy však již nezasahujeme do hierarchie koruny (neodstraňujeme kosterní větve nebo terminál), nevytváříme rány větší než 5 – 7 cm a dodržujeme pravidla techniky řezu (např. řez na větevní kroužek, třetinové pravidlo ap.). Obecně platí, že odstraňujeme celé větve/výhony v místě větvení tak, abychom dosáhli prosvětlení – větve/výhony tedy nezkracujeme (to děláme jen v prvních letech u výchovného řezu, kdy potřebujeme strom „vyprovokovat“ k růstu).
Text byl připraven na základě brožury Ovocné stromy v krajině, jejímž autorem je Dominik Grohmann.